Sportovce pro Czech Open v atletice handicapovaných sháněla i cizinecká policie

Jedna z výprav nám řekla, že přiletí v úterý, ale pak nedorazila. Zároveň jsme ale zjistili, že nějaká podobná skupina handicapovaných do republiky opravdu přiletěla. Volali jsme i na cizineckou policii, která nám pomáhala, až pak druhý den přišel email, že ti sportovci vůbec neopustili kvůli problémům na celnici mateřskou zemi. Měli jsme rušnou noc,“ popisovala už s úsměvem ředitelka Otevřeného mistrovství republiky v atletice handicapovaných Iva Machová. Po menším naléhání prozradila, že se jednalo o turecké atlety. Přesto ale Turci nakonec během uplynulého víkendu mezi 200 atletkami a atlety ze 20 zemí startovali. Happy end? Jen z části. Inkriminovaná skupina se ze svojí země opravdu nedostala, ale místo ní přiletěli nečekaně neohlášení jiní sportovci z Turecka.

 

Samo otevřené mistrovství republiky, jehož partnerem byl i Handisport.cz, naštěstí podobnými zmatky netrpělo. Naopak. Přestože program v sobotu odpoledne zcela zrušil prudký, a především vytrvalý déšť, který atletický stadión TJ Lokomotiva přeměnil prakticky na plavecký, dokázali organizátoři stáhnout časové manko prakticky na nulu a mistrovství skončilo v neděli jen s půl hodinovým skluzem. Na mistrovství republiky dorazila kompletní česká atletická špička, a to jak atletů na vozíku, tak atletů spastiků (ti ale neměli být vyhlašováni mistry republiky, protože šampionát jejich svazu už byl, do Olomouce dorazili jen jako na další kvalitní závody v sezóně). Nechyběli ani zrakově handicapovaní sportovci.

 

Fair Chilewská a přemotivovaná Berná

 

Těm, kteří si stejně jako autorka textu alespoň něco stále ještě pamatují, jistě není neznámé jméno Polky Renaty Chilewské, která v Olomouci vyhrála vrh koulí před dvěma Češkami, stříbrnou Evou Bernou a bronzovou Nelou Zabloudilovou, která si o dva centimetry zlepšila osobní rekord. Ano, Renata Chilewská je kamarádka a zároveň velká soupeřka Veroniky Foltové, obě jsou paralympijské vítězky z Atén, ale Veronika už svoji slibně rozjetou kariéru na rozdíl od Chilewské ukončila. Sympatická Polka neztratila nic ze svojí pozitivní energie a v závodě neváhala opravit rozhodčí, která chtěla měřit její pokus jako zhruba o 60 centimetrů delší než byl ten skutečný.

 

Eva Berná, spasticky handicapovaná sportovkyně, bronzová medailistka z Pekingu i z Atén, se v závodě trápila a byla po něm posmutnělá: „Já se sebou nejsem spokojená celý tenhle rok. V březnu jsem upadla na lyžích a zranila si koleno. Byla jsem na operaci a nemůžu se z toho dostat. Nemám neposilované nohy, nemůžu se do toho dostat.“ Evu v Olomouci povzbuzovali rodiče i trenér a kamarád Petr Vrátil: „Říkal mi, abych házela do výšky, do stromů, myslela na nohy, na ruce, ale ono jak na všechno myslím a moc chci za tu desítku, tak mi to nejde,“ popisovala zklamaná Eva Berná.

 

Ideální vítr pro Martina Němce a déšť pro Josefa Štiaka

 

Skvělý výkon se podařil v hodu diskem vozíčkáři Martinu Němcovi. Dvojnásobný paralympijský vítěz, mistr světa a Evropy a držitel světového rekordu pro svoji kategorii 39 metrů a 35 centimetrů hodil potřetí v životě právě za hranici 39 metrů – 39,04. „Foukal ideální vítr,“ říkal po závodech skromně nadšený pětatřicetiletý atlet Hvězdy Pardubice, který by byl ještě ve čtvrtek ochoten tvrdit, že po tolika letech na vrcholu musí nastat ústup, už nikdy za třicet devět metrů nehodí a je s tím smířen.

 

Mistrovství republiky vyšlo také Josefu Štiakovi z SK Nové Město nad Metují. Stal se dvojnásobným republikovým šampiónem a jednou byl druhý. Právě jeho hod diskem, který vyhrál i nad vicemistrem světa z roku 2006 Miroslavem Šperkem, byl poslední disciplínou dokončenou za deště v sobotu odpoledne: „Tohle ještě docela šlo, ti kteří byli přede mnou, to měli daleko horší. A navíc to není nic proti mistrovství Evropy ve Finsku v roce 2005, kde jsme házeli zpod deštníku, byla průtrž a hurikán do toho a také daleko chladněji, než bylo dneska,“ usmíval se jako obvykle dobře naložený atlet. Josef Štiak mimochodem získal ve zmiňovaném počasí v Espoo medaili, stejně jako v roce 2000 na paralympiádě v Sydney, kde byl stříbrný v oštěpu jediný den, kdy během paralympiády pršelo.

 

Déšť nepěkně přivítal v Olomouci Miroslava Šperka, který si na mistrovství republiky pouze odskočil ze soustředění basketbalové reprezentace. Atletika už pro něj od loňska není sportem číslo jedna a v letošní sezóně by rád brázdil svahy na monoski na závodech evropského poháru: „Asi chci trochu nějakou změnu. Atletika pro mě už byla moc stereotypní. Odmalička jsem měl rád adrenalinové sporty, před úrazem jsem lezl po skalách, od tří let jsem lyžoval, tak bych se k tomu rád vrátil,“ řekl Miroslav Šperk.

 

Rekord Jany Fesslové a nedobrovolná show Evy Kacanu

 

Z Himalájí se vrátila Jana Fesslová a vysokohorská příprava byla znát. V hodu oštěpem o 3 centimetry zlepšila vlastní národní rekord na 18,87 metru. „Myslela jsem si, že to nebude nic moc, ale bylo to super!“ usmívala se navzdory aklimatizačnímu nachlazení sportovkyně z Českých Budějovic.

 

Těžké to měla dvojnásobná paralympijská vítězka Martina Kniezková (SK Nové Město nad Metují). Hod diskem jí vyšel přesně na největší liják, musela si dokonce sundat i brýle, přes které prakticky neviděla, a ještě hrozilo, že při odhodu odlétnou. Martině, která patří mezi nejvíc handicapované atlety v českém týmu, pomáhá přímo na sportovišti maminka Helena. „V takových podmínkách to bylo hodně náročné. I když mi mamka utírala ruku, stejně mi disk hrozně klouzal a nemohla jsem se do toho opřít,“ vyprávěla promáčená Martina. Přesto dosáhla na svou kategorii velmi solidního výkonu 13,70 m.

 

Očistec, byť ne způsobený počasím, zažila v sektoru domácí atletka Eva Kacanu. Paralympijská vítězka z Pekingu ve vrhu koulí letos ležela dlouho v nemocnici, moc toho nenatrénovala a bylo na ní vidět, že velký divácký zájem ji sice těší, ale bez povzbuzování moderátora i Pavla Vrzaly z místního atletického klubu by se obešla. Výkřiky typu: „Kacina is the best,“ začala radostněji snášet až ve chvíli, kdy se jí podařilo překonat hranici šesti metrů. V tu chvíli byla zpět stará dobrá šoumenka Eva Kacanu, která na vrhací stolici předvedla oslavný taneček. „Bylo to náročné. Nejsem na to zvyklá, nezávodím tu tak často a je pak těžké se soustředit,“ přibližovala svoje dojmy z atmosféry závodu Eva. Jako členka olomouckého atletického oddílu měla na starost také organizaci. Byla zodpovědná za dopravu a ihned po závodě se okamžitě do čilého ruchu zapojila, věrně doprovázena svou jezevčicí Adélkou.

datum: 25 Aug 2009 autor: Alice Tejkalová
Content Management Powered by CuteNews